Jdi na obsah Jdi na menu

Výchova

Jak si ušáka ochočit, jaké metody zvolit pro výchovu

Králík myslí ve vzorcích chování, tzn. naučí se reagovat na signály které se často se stejným výsledkem opakují. V této fázi by jistě nebylo na škodu připomenout známý Pavlovovův reflex. Pro další výchovu je totiž pochopení králičího myšlení klíčové.


Může přijít na zavolání


Nejlepší je začít s asociacemi už odmala. Zvykat králíčka na určitý systém podávání potravy nebo čištění záchůdku, ochočování a výchova pomocí motivace - jako pochvala pohlazení, milé slovo, nějaký mls. Pokud chceme králíčka naučit, aby registroval podávání potravy nebo mlsu, zamlaskejte předtím, nebo zašustěte pytlíčkem či zachrastěte krabičkou. Králíček si velice rychle osvojí tento zvuk, který pro něj bude znamenat "podává se dobrota". Během 2 měsíců může králíček přiběhnout na zamlaskání v 60 % případech, do půl roku až na 99%.

Některé asociace ovšem vzniknou samovolně tak, že králík sám odkouká nějaké pravidlo. Například při vrznutí dveří od ledničky, z které vyndáváte pro králíčka zeleninu, si brzo spojí právě s touto činností.

Na králíky nekřičet, nebít je, nešlapat po nich


Jakmile si váš králík spojí nějaký zvuk, situaci, tón hlasu, váš výraz, naklonění těla nebo styl napřažení ruky s určitým důsledkem, je to poměrně spolehlivé a obtížně odnaučitelné. Z předcházející části tedy snadno odvodíme i negativní asociace. V případě, že si s vaší osobou králík spojí bolest, křik, častá kopnutí (ačkoli neúmyslná) nebo jiné nepříjemnosti, bude se vás prostě bát, nebo k vám nezíská takovou důvěru jak byste chtěli. U některých králíků to dokonce může vést k agresivitě. Nesmíte dopustit aby se vás králík bál!
To samozřejmě neznamená, že mu musíte všechno dovolit. Je ovšem třeba zvolit takové způsoby, jak králíkovi ukázat že něco nemá dělat, aby to nevedlo k jeho strachu z vás.

Pochvaly


Důležité při výchově jsou pochvaly. Jsou jedním z klíčových bodů. Když se králík zachová tak, jak chcete - např. vykoná svoji potřebu na správném místě, okamžitě (pokud možno ještě při jeho akci) ho důkladně pochvalte. Opět můžete posílit kladnou asociaci, že dělání bobečků na tomto místě vyvolává pochvalu a příjemný tón hlasu páníčka. Zvířata poznají když je chválíte. Můžete je pochvalou velice dobře motivovat ve výchově, lépe než metodou trestů.

Metoda zvykání na maximum vjemů


Na čím více věcí si králík v mládí zvykne, tím bude všestrannější a flexibilnější. Pokud mu budete stříhat drápky (viz postup) již odmala (dokud ho přeperete), tak ani v dospělosti to nebude nepřekonatelný problém ohrožující vaše zdraví. Stejně tak, pokud zažije v mládí králík koupání a fénování může to být dobré. Pokud se vám v dospělosti někde příšerně umaže - např. motorovým olejem až ho napadne schovat se pod auto - budete mít reálnou šanci, že ho bez větších obtíží umyjete a vysušíte. Upozorňuji že sušení králíka není žádná legrace, neboť je jako houba. Pokud se umaže od hlíny při hrabání, neznepokojujte se tím. Králík se myje podobně jako kočka a hlína není nebezpečná jako motorový olej.

Stejně tak je dobré, aby v dětství absolvoval jízdu autem v přepravce a aby přišel do kontaktu i s jinými lidmi než jste vy. Nebude pak bojácný, když k vám přijde návštěva. Podobně ho šetrné setkání s vysavačem, fénem apod. může naučit nebát se domácích spotřebičů. Pokud mládě zažije i možnost alespoň malého výběhu na trávě venku (např. na chatě v ohrádce, na dvorku), vyrovná se s další eventualitou života jako je zpěv ptáků, vítr, déšť popřípadě bouřka, čerstvě utržená tráva, rozběh. Pokud nemáte k dispozici ohraničený venkovní prostor, můžete králíka zkusit zvyknout na vodítko (postroj podobný jako u kočky nebo u fretky). Ovšem opět je důležité zvykat mladého králíka ještě v období dospívání. U dospělých ušáků může být se zvykáním na vodítko problém. Nepředstavujte si že králík s vodítkem půjde za vámi. Tady totiž platí většinou opačné pravidlo - vy musíte za králíkem. 

Volný výběh v otevřené krajině nedoporučuji. Zaprvé už byste nemuseli svého králíka nikdy najít, za druhé ho zde mohou potkat různá nebezpečí (pes, dravec, kocour).

Je jen málo králíčků, které můžete bezpečně vzít ven na výlet a pustit je v neohraničeném výběhu a víte, že vám neutečou a když je budete potřebovat rychle chytit v případném nebezpečí, že neutečou před vámi. Než se do takové situace pustíte, je potřeba si být svým králíčkem zcela jistý.

Zvedání, nošení


Důležité je zvyknout králíka na zvedání, nošení a chování. Králíci neradi "létají". Potřebují vždy cítit oporu pro zadní nohy. Při jejich nošení tedy na to berte ohled. Názory na způsob zvedání se poněkud liší. Někdo doporučuje brát králíka za kůži na hřbetě a pak okamžitě podepřít zadeček (ne přímo zadní nohy, protože to vezme králíček jako odrazovou plochu - může vám i vyskočit z náruče), jinde je doporučováno zvedání jednou rukou pod břichem a lehce uchopit přední packy, druhou rukou pod zadečkem. Další možností je brát králíčka dlaněma za boky - v případě, že ne nevhodné mačkat bříško, například v době přezosti nebo nějakého zranění či nemoci. V tomto případě dávat pozor, aby se králíček příliš necukal a nevypadl z uchopení. Co nejdřív ho bezpečně sevřít do náruče je pravidlem při všech možnostech zvedání. Zvedání za uši není správné, může králíkovi ublížit a způsobit bolest.

Co se králík může naučit i později


Některé věci se králík později opravdu těžko učí (stříhání drápků, případné umývání částí těla, braní do ruky). Jiné věci je možno jej naučit i později.

Důslednost


Je třeba být důslední v udržování a pěstování reflexů. Pokud často použijete na králíka lest a místo jídla, které čekal, ho ulapíte a zavřete do králíkárny, jeho asociace se brzy změní a na daný signál rozhodně nepřijde. Bude jej totiž spojovat s náhlým uchvácením a zavřením. Nedodržet "dohodu" je možné jen vyjímečně - místo pamlsku např. jen pohlazení či hezké slovo. Králíček by jinak brzo místo pravidel asociací měl v hlavě chaos a výsledek je pak nevychovaný nevyzpytatelný králíček.


Jak králíka hladit


Králíci obecně mají nejraděj hlazení na temeni hlavy, někteří mají více někteří méně rádi, když jim přitom přejíždíte přes oči. Někteří králíčci si dokonce libují, když jim čistíte oči od ospalek, a spokojeně si u toho chroupají zoubkama. Mají rádi hlazení po skráních, ale jen někteří, králíčci bývají citliví na čumáček a když se ho nečekaně dotknete, může se leknout. Na tohle hlazení je třeba králíčka zvykat. Dále jim vyhovuje hlazení po hřbetě. 
Mnoho králíků ovšem nemá rádo, když jim saháte na zadek - odskočí stranou (někdy záleží na jejich momentální náladě). Kromě toho bývají citliví na břiše a packách - zřejmě je to lechtá. Další místo kam někteří nechtějí, abyste jim sahali, bývá pod krkem. (umístění pachových žláz, kterými při tření o předmět značí své území). K hlazení můžeme zařadit i kartáčování. To je důležité zvláště u králíků s delší srstí. Králíkovi n
ěkolikrát do roka vypadávají postupně staré chlupy a dorůstají nové. Protože se králíček myje lízáním, mohly by se mu v trávicí soustavě tvořit z chlupů chuchvalce, bránící mu v normálním zažívání. Nemusíte o to mít přehnaný strach, ale jistě ušákovi pomůžete, když mu při hlazení jemně odstraníte vypadávající chloupky. Někteří králíčci dokonce milují, když se jim probíráte srstí a vytahujete jim chuchvalce chlupů při línání. Někteří zase naopak bývají v tuto dobu náladoví a neradi na sebe nechají sáhnout.

Vyměšování


Králík je po této stránce celkem čistotný. Často si zvolí jeden kout svého obydlí a tam pak chodí dělat potřebu. Protože i králíci mívají do určité míry touhu po soukromí při konání potřeby, na 90% si zvolí ten nejtmavší kout své klece.
Chovatelé radí následující:
Pokud králík udělá bobečky jinde, hned ho přeneste na místo, kam chcete, aby bobečky dělal, a to včetně bobků. Ty tam umístěte. Pokud není úplně hloupý, měl by časem pochopit, co se od něj očekává.

Může se vám však stát, že si z neznámého důvodu vybere ještě nějaké místo na podlaze - např. na chodbě. Pokud ušáka nepřesvědčíte tou jednoduchou metodou, a vždy se tam vymočí (což je při převýchově závažnější než jen bobky), pak je lepší mu tam umístit něco jako kočičí záchod s pilinami či kočičí wc podestýlkou. Je velká pravděpodobnost, že nadšeně přejde na konání potřeby do takto připraveného prostoru, zvláště pokud mu tam dáte pro začátek několik jeho bobků.

Zavřít nebo nechat běhat volně?


Po přinesení králíčátka je vhodné jej umístit do budoucího domečku a nějakou dobu ho tam nechat zavřeného odpočívat. Je to přeci hodně stresů a nových dojmů. Doporučuji, aby tam udělal i svoji první potřebu (čurání i bobky). Pak, když ho vypustíte, nechte ho běhat jen krátce (20 min) a pak jej opět vraťte, aby se šel vyprázdnit. Tak to opakujte. Tím ze začátku předejdete nepříjemnostem a ušák si bude nucen zaprvé udělat záchod v některém rohu své králíkárny. Tam se bude časem na toaletu vracet. Pokud plánujete mít králíka trvale puštěného, můžete mu rovnou zřídit i samostatný kočičí záchod někde v rohu . Po několika dnech zkuste intervaly prodlužovat a začněte s výchovou a tvorbou správných asociací.

Pokud mohu zobecnit své pozorování, je lepší, když může být váš králík více puštěný než zavřený. Volný pohyb po bytě nebo po pokoji mu umožní větší duševní rozvoj, rozvoj vnímání a inteligenci. Troufám si říci, že volně puštěného králíka toho naučíte daleko více, než toho, který je většinu času zavřený v králíkárně. To, že králíkovi ponecháte určitou míru svobody je výchozím bodem pro navázání kontaktu s ním, pro vzájemný respekt, domluvu a partnerství. To, že králík něco provede by nemělo být rozsudkem k jeho "doživotnímu" uvěznění. 


Smysl pro teritorium


Je důležité, aby svoji králíkárnu nevnímal jako vězení, ale jako své teritorium, svůj domov kam se vrací pro jídlo. Ve svém teritoriu (králíkárně) byste mu měli dovolit, aby byl svým pánem. Příliš časté zásahy jako přerovnávání misek a urovnávání podestýlky ho může rozčilovat. (dokonce na vás i zavrčí nebo chňapne po ruce - zejména v případě emocionálního typu králíka). Cit pro vlastní teritorium je zvláště silný ze začátku. Později, až se mezi vámi vytvoří silnější pouto a důvěra, jistě vám králík dovolí více zásahů do jeho území. Pravděpodobně pak bude tolerantnější než na začátku.

Co když je králík agresivní


Měli byste respektovat když vám ušák dává najevo že se mu něco nelíbí, a nedělat to. Pokud to stále děláte, bude k vám čím dál tím víc agresivní a nedůvěřivý. Pokud mu potřebujete sáhnout nenadále do teritoria, kde je přítomen, nejdříve ho uklidněte. Nesmíte ušáka vylekat. Položte mu pomalu a opatrně ruku na temeno hlavy a jemně ho pohlaďte .... tak zaregistruje vaši přítomnost aniž by se polekal. Tiše a uklidňujícím způsobem na něj promluvte. Zatímco jednou rukou ho jemně hladíte po hlavě, druhou rukou se opatrně pokuste vzít do ruky misku kterou chcete vyndat. Nedělejte prudké pohyby. Pokud to nepomáhá, je možné zkusit jemným, ale pevným tlakem přitlačit jeho hlavu k zemi. Tím mu vyjádříte vaše nadřazené postavení králičí řečí a uchráníte se od jeho výpadu. Mezitím opět druhou rukou můžete manipulovat v kleci.

Proč se králík leká ruky? 


Králíci vidí dobře na dálku, ale špatně na blízko. Náhlé objevení ruky před čumákem králíka vyleká, protože nejdřív nevidí přesně, co to je. Má pocit ohrožení. Při výchově agresivnějšího králíka je potřeba především trpělivost. Nikdy na něj nekřičte, nebijte ho. To situaci ještě zhoršuje. Musíte si získat jeho důvěru, nesmí mít strach. Vyvarujte se prudkých pohybů. Často s ním přívětivě mluvte - už z dálky když k němu jdete na něj mluvte. Uvidíte, že za půl roku už mnohdy pozná, že mluvíte s ním, nastraží uši a připraví se na setkání s vámi.

Seznamování dvou králíčků 


Králíci, kteří žijí ve skupině, jsou hierarchičtí, tzn musí si nějak mezi sebou ujasnit postavení. Jeden bude šéf. Někdy můžou být problémy při tom ujasňování pozic a označování teritoria. V průběhu ujasňování pozic může dojít k bojům, kousání apod.